Waterloo

Škoda, že Angličané, Prusové i Francouzi v téhle italsko-sovětské koprodukci mluví všichni anglicky. A pak také škoda, že je to poněkud vytržené z historického kontextu a vidíme jen v krátkosti úpadek a rychlý nový vzestup Napoleonův, završený zachmuřenou tváří v kočáře. Samotná bitva je svou rozlehlostí a počty lidí sovětsky epická a ptačí pohledy na vojáky oseté kopce mají svoji atmosféru. Bohužel je to tak nějak spíše lehké psychologické drama císařovo na pozadí poslední jeho velké bitvy, než nějakou epochální bitevní rekonstrukcí, což také zamrzí, protože je díky tomu obého jen půlka a přitom obě druhé půlky by mohly být skvělými samostatnými filmy. Takhle je film jen šumivým práškem - nakrátko (134 minut :) zabaví, ale nakonec stejně prostě jen vyšumí. Herci svým postavám ale sedli :) ~~~ "Wellington? Why is it always Wellington..." (28.07.2014)

Tento film rozoberá život jedného z najväčších stratégov Napoleona, aby som bol presný, len jednu časť jeho života a nie tu najšťastnejšiu. Narodil sa aby vládol a viedol vojny a viedol ich asi z každým. Film sa venuje všetkému možnému ako napríklad aká je nálada vo vojsku alebo plesové radovánky a vojnový konflikt nikde až do hodiny dvadsať kde prišla jedna z najdlhších vojnových scén aké som videl, lebo trvala skoro hodinu. Je jasné, že film sa pripravoval na ňu a len ona bola najdôležitejšou častou vo filme. Tá scéna bola veľkolepá a mala úžasnú výpravu, parádne kostýmy a pri niektorých pasážach tuhla krv, také boli dojemné. Ako to vyzeralo na 3* tak postupom sa stupnica zasekla na silných 4*. (07.09.2015)

Drobná historická vsuvka o tom jak psaly pařížské noviny o Napoleonovi:Netvor unikl z Elby. Vlkodlak přistál u Cannes. Nestvůra dorazila do Grenoblu. Tyran je v Lyonu. Bonaparte se blíží. Napoleon bude zítra v našich branách. Jeho veličenstvo je v Paříži. Tak teď k Bondarčukově filmu. V s porovnáním s ním, co se bitevních scén týká (díky komparsu sovětské armády), je většina filmu o napoleonských válkách jen málo obsazenými divadelními představeními. Dokáže tomu konkurovat jen Vojna a mír a tedy tu, kterou natočil taky Bondarčuk a možná ještě Vidora Kinga. Film nemá jen bitvu, ale i dobře propracované a zajímavé postavy. Bondarčukovi se to zkrátka povedlo. Ta jeho verze je tak mezinárodní, že jsem ji dlouho považoval za britskou a ne sovětsko-italskou. Finančně to možná bylo možná Waterloo, umělecký nikoliv. (19.01.2017)

Válečný film s pacifistickým poselstvím, jak to umí jen Rusové. Bonadrčuk je mistr nad mistry ve velkofilmech, ještě působivější, než Vojna a Mír. Mám pocit, že po jistém období velkofilmů nebo minulosti obecně žili filmaři, dnes máme (většinou) pouze trapné producenty hrající si na filmaře, spěchající k apdaptaci kdejaké hrůzy, přípdaně jsou neschopní zpracovat těžší látku. Něco takového už dnes neuvidíte! I já děkuji sovětské armádě, že učinila tento film možným. (16.10.2010)

Největší nevýhodou Waterloo je z mého pohledu vytrhnutí z historického kontextu - je to film, který nemá ani začátek, ani konec. Jako kdyby se jednalo o jednu epizodu z minisérie o Napoleonovi, i když velkolepě natočenou. V paměti utkví především jízdní útok maršála Neye a výborný Christopher Plummer jako generál, kterého nemůže nic rozhodit. Naopak přehrávající Steiger mi byl často protivný - jeho oči kulící a nevyrovnaný Bonaparte je postava, jaké snad ani nejde držet palce. (03.09.2011)